USA hlasuje o své budoucnosti.  

Thomas Schuckert 

Den rozhodnutí v boji o prezidentský úřad v USA, největší světové ekonomice, se blíží. Přibližně 240 milionů lidí oprávněných volit v USA bude rozhodovat nejen o svém budoucím prezidentovi, ale také o rozdělení křesel v americkém Kongresu. Co může následovat po volbách?

Vzrušující volební kampaň se blíží ke konci

Nejprve k výchozí situaci: Americká ekonomika je v zásadě v solidní kondici. Pozoruhodný růst kolem 3 % (mezikvartálně, meziročně), trvale nízká nezaměstnanost a klesající inflace by za „normálních okolností“ mohly poskytnout solidní základ pro znovuzvolení současného prezidenta a jeho strany. 

Joe Biden však již nekandiduje kvůli rostoucím obavám z jeho věku a slabému výkonu v prezidentské debatě na konci června. Také veřejné vnímání ekonomiky a inflace často neodráží pozitivní vývoj zveřejňovaných statistik. A zatímco Donald Trump je již celostátně dobře znám, Demokratická strana se snaží ve volební kampani prosadit a zviditelnit nástupkyni Joea Bidena (a současnou viceprezidentku) Kamalu Harrisovou.

Podle průzkumů je souboj o prezidentské křeslo mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem vyrovnaný, a to zejména v tzv. swing states (včetně Wisconsinu, Pensylvánie, Michiganu, Severní Karolíny, Georgie, Arizony a Nevady), které jsou vzhledem k volebnímu systému a stranickým preferencím klíčové.

Nákladné předvolební sliby

Přestože se obě kampaně v posledních dnech před volbami snažily získat rozhodující hlasy prostřednictvím veřejných vystoupení (s osobnostmi z byznysu, hudby, politiky a sportu), v průběhu volební kampaně se nahromadil v některých případech nákladný seznam předvolebních slibů. Patří mezi ně následující body: 

• Prodloužení daňových úlev ze zákona o snižování daní a pracovních míst (přijatého během prvního funkčního období Donalda Trumpa; platnost by částečně vypršela v roce 2025 pro fyzické osoby a v roce 2028 pro podniky)

• Daňové výjimky pro přesčasy a spropitné

• Zlepšení sociálních dávek

• Snížení daní pro podniky 

• Opatření k zabezpečení hranic a zvýšení vojenských výdajů

Výbor pro odpovědný federální rozpočet (CRFB) prozkoumal plány, jak je představili oba kandidáti, a odhadl náklady pro tři různé scénáře.

Rozpětí odhadů je široké a v případě Kamaly Harrisové je dáno především výší sociálních výdajů. Rozsah plánu Donalda Trumpa je ovlivněn především rozsahem daňových úlev (pro firmy i jednotlivce) a vojenských opatření a opatření na ochranu hranic. V závislosti na tom, jak budou skutečně realizovány, by plány obou kandidátů přispěly k dalšímu nárůstu zadlužení USA až do roku 2035.

Výchozí finanční situace

Vysoké rozpočtové deficity posledních let a zvýšená úroveň výnosů na finančních trzích způsobily, že úrokové zatížení amerického rozpočtu v loňském roce prudce vzrostlo na úroveň kolem 3 % (tj. 886 mld. USD), což znamená, že poprvé po dlouhé době mírně převýšilo úroveň vojenských výdajů.

I bez možných dodatečných nákladů na realizaci předvolebních slibů ukazují nejnovější prognózy CBO, že úrokové výdaje jako procento HDP budou nadále růst a v roce 2034 dosáhnou přibližně 4 %. Obě strany se z taktických důvodů zdržely zahrnutí plánu na konsolidaci vysokého rozpočtového deficitu do svých volebních programů. Stále napjatější atmosféra mezi oběma stranami i uvnitř nich v posledních letech naznačuje, že na střednědobé až dlouhodobé řešení si budeme muset počkat.

Celkový dluh Spojených států činil na začátku dubna přibližně 34,6 bilionu USD (v současnosti přibližně 35,7 bilionu USD), přičemž veřejná část dluhu (bez dluhu mezi agenturami a vládními subjekty) činila přibližně 28,4 bilionu USD, tj. 97,3 % HDP. Podle nejnovějšího odhadu CBO by tato veřejně držená část mohla v příštích deseti letech vzrůst o přibližně 25 % na více než 122 %, a to ještě před započtením potenciálních nákladů na realizaci volebních slibů. Při absenci odpovídajícího kompenzačního financování by to dále posílilo již tak expanzivní fiskální politiku a mohlo by to navíc výrazně zvýšit dluh.

Kromě amerického prezidenta však ve stejné době kandidují na znovuzvolení také členové Kongresu (celá Sněmovna reprezentantů, přibližně třetina Senátu). Prognózy pro volby členů Senátu v současnosti počítají s tím, že těsná většina Demokratické strany by mohla přejít k Republikánské straně s hlasy nezávislých kandidátů. Rozložení sil ve Sněmovně reprezentantů po volbách je stejně obtížně předvídatelné jako výsledek prezidentských voleb, přičemž obě strany mají zhruba stejnou šanci získat v této komoře většinu.

Výhled

Reálný potenciál dodržení volebních slibů bude mimo jiné záviset na výsledku voleb do Kongresu a na většinách potřebných pro rozhodování. Dopady další expanze dluhu a z ní vyplývajícího vyššího objemu emisí amerických státních dluhopisů budou mimo jiné záviset na míře ochoty investorů nakupovat, na reakci Federálního rezervního systému na možné interakce s trhem práce a inflací a na časovém rámci realizace.

Také předvolební kampaň se týkala řady oblastí s potenciální reakcí na finančních trzích (mj. cla a NATO). Uvidíme, zda a do jaké míry se podaří realizovat prohlášení v oblasti globální, ekonomické a vojenské spolupráce a jak na ně budou reagovat finanční trhy.

Bezprostředněji jsou však na pořadu dne vnitropolitické otázky. Poté, co se v září nepodařilo dosáhnout dohody při každoročním projednávání rozpočtu v Kongresu, bylo schváleno překlenovací financování do 20. prosince 2024. Pokud do té doby nebude dosaženo dohody, hrozí před Vánocemi uzavření vlády. Rovněž musí být znovu projednán dluhový strop, jehož platnost je v současné době pozastavena do začátku roku 2025, jinak opět vstoupí v platnost. Uvidíme, jak se po volbách rozdělí většiny v obou komorách Kongresu.

Nadcházející týdny a měsíce proto ukážou zejména to, jak velká ochota ke kompromisu bude k řešení daných problémů nutná či dostupná. Událostmi nabitá nedávná minulost také naznačila, že při těsných většinách nelze ignorovat nehomogenitu uvnitř obou stran.