Údaje z Německa ukazují podobný obrázek. Míra inflace v největší ekonomice eurozóny v září klesla na 4,5 %, což je nejnižší úroveň od začátku války na Ukrajině. Odhad Eurostatu za září je ještě o něco nižší, a to 4,3 % (pokles ze srpnových 6,4 %). Ve Francii byla inflace vyšší a dosáhla 5,6 %. Nejvyšší míru inflace ve výši 8,9 % vykázaly statistiky Eurostatu na Slovensku. Na opačném konci spektra se nachází Nizozemsko, kde spotřebitelské ceny skutečně klesly o 0,3 %.

Inflace je i přes prudký pokles stále nad cílovou hodnotou ECB

Přestože inflace v eurozóně již výrazně poklesla ze svých maximálních hodnot přesahujících 10 %, stále se pohybuje výrazně nad cílovou hodnotou Evropské centrální banky (ECB), která činí 2,0 %. Podle názoru viceprezidenta ECB Luise de Guindose bude poslední úsek k dosažení inflačního cíle pro ECB složitý, uvedl pro Financial Times. ECB je podle něj na dobré cestě k dosažení dvou procent. "Musíme to ale velmi pečlivě sledovat, protože poslední míle nebude snadná." řekl v rozhovoru.

ECB mezitím v rámci boje proti inflaci již desetkrát po sobě zvýšila úrokové sazby. Výsledkem je, že depozitní sazba, kterou se řídí finanční trh, nyní činí 4,0 %, což je nejvyšší úroveň od vzniku měnové unie v roce 1999. Podle prezidentky ECB Christine Lagardeové chce centrální banka udržet úrokové sazby na vysoké úrovni tak dlouho, jak to bude nutné k potlačení inflace. Mnozí ekonomové se však domnívají, že strážci měnové politiky již dosáhli úrokového vrcholu.

Dobré ekonomické údaje z USA podporují spekulace o dalším zvýšení sazeb Fedu

Ve Spojených státech se začíná projevovat rozdílný obrázek, protože překvapivě dobré ekonomické údaje podnítily obavy z možných dalších kroků v oblasti úrokových sazeb. V pondělí zveřejněný index nákupních manažerů ISM pro náladu v americkém průmyslu ležel na úrovni 49,0 bodu, což je stále pod prahovou hodnotou růstu 50 bodů, ale výrazně nad předpokládanou střední hodnotou 47,9 bodu.

To také zvýšilo obavy na trzích, že by americký Federální rezervní systém mohl dalším zvyšováním úrokových sazeb zamířit proti inflaci, a úrokové sazby na amerických dluhopisových trzích v reakci na tyto údaje vzrostly. Členka Fedu a prezidentka Clevelandského regionálního rezervního systému Loretta Mesterová vidí v boji proti vysoké inflaci potřebu dalšího zvýšení sazeb do konce roku. "Obávám se, že letos budeme muset opět zvýšit sazbu federálních fondů." řekla v úterý večer. Poté by se úrokové sazby měly ještě nějakou dobu držet na zvýšené úrovni, aby se inflace dostala zpět ke dvouprocentnímu cíli centrální banky.

Americký Fed po 16 zvýšeních úrokových sazeb držel úrokové sazby na stabilní úrovni

Fed ve svém posledním rozhodnutí o sazbách v září hlavní úrokovou sazbu dále nezvýšil a udržoval ji stabilní v rozmezí 5,25 až 5,50 %. Předtím Fed v rámci boje proti vysoké inflaci zvýšil klíčovou úrokovou sazbu jedenáctkrát během 16 měsíců.

Index cen PCE, který má pro Fed zvláštní význam, nedávno meziročně vzrostl o 3,5 % oproti 3,4 % v předchozím měsíci, zatímco jádrový index bez energií a potravin se snížil na 3,9 % oproti 4,3 % o měsíc dříve.

Trhy nyní netrpělivě očekávají středeční index ISM služeb a středeční měsíční zprávu americké vlády o zaměstnanosti. Americký Federální rezervní systém při rozhodování o úrokových sazbách situaci na trhu práce pečlivě sleduje, takže investoři doufají, že zejména údaje z trhu práce napoví, jaká opatření Fed v nejbližší době přijme. Slabý trh práce stojí v cestě zvyšování úrokových sazeb. Robustní údaje z trhu práce naopak nejenže uvolňují cestu ke zvyšování úrokových sazeb, ale pravděpodobně také podněcují obavy z možné mzdově-cenové spirály.