Od taxonomie EU k společenské taxonomii EU?
Jak to začalo…
Taxonomie EU, která vstoupila v platnost 12. července 2020, je klasifikační systém, který stanovuje standardizovanou definici ekologicky udržitelných ekonomických činností („zelené činnosti“) v celé EU. Technická kritéria pro uvedené činnosti jsou průběžně kontrolována a aktualizována. Mají usnadnit situaci, kdy finanční sektor může významně přispět k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a energetiky a může nasměrovat investice požadovaným směrem. Zodpovědné investice však mají ještě širší pohled. Kromě environmentálních aspektů zohledňuje při investičním rozhodování také sociální aspekty a aspekty v oblasti firemního řízení. Pro tyto oblasti zatím nebyly stanoveny žádné cíle. Na žádost Komise EU začala v říjnu 2020 podskupina 4 Platformy pro zodpovědné finance přemýšlet o relevanci a možnostech rozšíření taxonomie EU o společenské cíle. Kromě toho se má zabývat vztahem mezi společenskou a environmentální taxonomií, dalšími cíli udržitelnosti, jako je správa věcí veřejných a regulačním rámcem. Po průběžné zprávě ze dne 12. července 2021 vydala dne 28. února 2022 závěrečnou zprávu o společenské taxonomii, která zohledňuje 268 odpovědí z konzultace k průběžné zprávě.
Účel a cíle (možné) sociální taxonomie
Sociální taxonomie má podporovat usměrňování kapitálových toků do těch společností a ekonomických aktivit, které respektují lidská práva, a zároveň podporovat investice, které zlepšují životní podmínky, zejména pro hendikepované osoby. Jeho účelem je poskytnout investorům klasifikační systém při jejich investičním rozhodování. Jako vzor bude použita stávající taxonomie EU s tím, že bude obtížné stanovit kvantifikovatelná kritéria pro společenskou taxonomii. Společensko-sociální taxonomie má podporovat dosažení cílů udržitelného rozvoje (SDG) a vytvoření jednotného sociálního trhu, jak je definován v článku 3 Smlouvy o Evropské unii.
Srovnání taxonomie EU a (možné) společensko-sociální taxonomie
Významné rozdíly mezi sociální a environmentální taxonomií:
· Většina ekonomických činností má škodlivé účinky na životní prostředí, ale lze je považovat za společensky užitečné na základě jejich vytváření humánních pracovních míst, zvyšování daňových příjmů a produkce společensky užitečného zboží a služeb. Společensko-sociální taxonomie proto musí rozlišovat mezi inherentním sociálním statkem a dodatečným užitkem, jako je prosazování lidských práv, vytváření pracovních míst nebo usnadnění přístupu ke zdravotní péči.
· Zatímco environmentální cíle a kritéria mohou být vědecky podložena, sociální taxonomie musí být založena na mezinárodních standardech, jako je například Mezinárodní charta lidských práv.
Navržená struktura společensko-sociální taxonomie se opírá o strukturální aspekty taxonomie EU, mezi něž patří například rozvoj společenských cílů, typy výrazných společenských přínosů, kritéria pro zamezení značným škodám způsobeným ekonomickými aktivitami („Nezpůsobit významné škody “, DNSH) a minimální standardy („minimální záruky“).
Zaměstnanci (včetně dodavatelských řetězců), koncoví uživatelé a dotčené komunity (přímo nebo prostřednictvím hodnotového řetězce) byli identifikováni jako zúčastněné strany, které by mohly být ovlivněny ekonomickými aktivitami.
Navrhovaná struktura definuje tři společenské cíle:
· Humánní pracovní podmínky (včetně dodavatelských řetězců)
· Přiměřená životní úroveň a pohoda pro koncové uživatele
· Integrativní a udržitelné komunity a společnosti
Formulace dílčích cílů – rozdíl oproti taxonomii EU – má zajistit, aby byly zváženy následující aspekty: zdravotní péče a bezpečnost, bydlení, mzdy, nediskriminace, blahobyt koncových uživatelů a živobytí komunit.
Taxonomie EU v zásadě rozlišuje dva druhy významných přínosů:
· Dodatečné společensko-sociální dobro samotné aktivity (např. lékařský výzkum léčiv)
· Vyhýbání se negativním vlivům, např. prostřednictvím zdravotních a bezpečnostních opatření při práci
Tématu řízení věcích veřejných a firemnímu řízení („Governance“) se podrobně věnuje kapitola 6 zprávy. Říká, že zodpovědné řízení je regulováno vnitropodnikovými pravidly a postupy a státními směrnicemi. Protože jsou úzce spjati se společností, která vykonává příslušnou činnost, je nařízení týkající se řízení v rámci taxonomie považováno za součást minimálních záruk. Zpráva navrhuje, aby propojení nebylo založeno na stanoveném seznamu ukazatelů pro společnosti nebo odvětví, ale na strategii udržitelnosti a ukazatelích sociální výkonnosti (KPI) zkoumané společnosti, jako je spokojenost zaměstnanců a dodavatelů, pracovní a sociální standardy u dodavatelů, opatření zaměřená na odstranění rozdílu mezi minimální mzdou a životním minimem a firemní výdaje na vzdělávání a školení.
Zpráva se také zabývá společensky škodlivými ekonomickými aktivitami, tedy především těmi, které je třeba za jakýchkoli okolností považovat za škodlivé. Mezinárodně dohodnuté úmluvy, např. o určitých druzích zbraní a výzkum škodlivých společenských dopadů určitých činností, např. užívání tabáku, byly navrženy jako zdroje pro identifikaci takových činností.
Nakonec se zpráva zabývala požadavky na budoucí sociální kritéria a ukazatele a nápady na další kroky směrem k rozvoji společensko-sociální taxonomie.
Shrnutí
Tato zpráva vyšla v klíčové době, protože o přijetí jaderné energie a zemního plynu do taxonomie EU se nedávno intenzivně diskutovalo (Platforma a mnoho správců aktiv bylo k uvedenému přijetí velmi kritické).
Úkol vytvořit společensko-sociální taxonomii by mohl být ještě náročnější, přičemž útok na Ukrajinu zdůrazňoval důležitost kontextu při definování sociálně udržitelných nebo škodlivých aktivit a obranných aktivit. Společnosti ve zbrojním průmyslu v současnosti rády odkazují na cíl udržitelného rozvoje (SDG) č. 16, „Mír, spravedlnost a silné instituce“. Pravděpodobně tomu tak je, protože nebyly zohledněny taxonomií EU, oddíl „Zelené aktivity“, ani návrhy na sociální ekonomiku, a proto se možná obávají o svůj budoucí zdroj financí. Tyto snahy rovněž neobjasňují, jaký druh zbraní je třeba považovat za společensky přijatelné. Jsou zahrnuty i ty kontroverzní, jako jsou například jaderné zbraně nebo tříštivé bomby? Dílčí cíl 16.4 (zmiňovaného SDG 16) stanoví, že nelegální pohyb financí a zbraní se má drasticky omezit do roku 2030. Jde o velmi ambiciózní cíl, zejména pro výrobce zbraní, a rozhodně nenaznačuje nárůst zbrojní výroby. Není pochyb o tom, že ze strany investorů roste poptávka po zodpovědných investičních příležitostech, ale měrné jednotky pro sociální otázky jsou ještě roztříštěnější než jednotky používané k hodnocení dopadu na životní prostředí. Očekává se proto, že úsilí potřebné k vytvoření společenské taxonomie bude větší.
Lze také očekávat, že se zvýší byrokratický tlak jak pro společnosti, tak pro finanční sektor.
Je důležité mít na paměti, že tato zpráva je návrhem, nikoli závazným rozhodnutím. Evropská komise pravděpodobně do konce roku vydá oznámení, ve kterém vysvětlí své vlastní závěry a záměry v této věci.
Autor: Alexander OSOJNIK, analytik Erste Asset Management
ZDROJE:
EU taxonomy for sustainable activities (europa.eu)
Platform on Sustainable Finance (europa.eu)
Handelsblatt, Artikel vom 10.02.2022
Natixis, Newsletter, EU Social Taxonomy Proposal
PWC.at,Artikel zu Entwurf sociale Taxonomie Sommer 2021
Lexology, Artikel 1.03.2022
Resolution der UN Generalversammlung verabschiedet